Zimní slunovrat spadá do doby, kdy se lidem obvykle nechce příliš ven do nepohody a radši se prohřívají doma u kamen. Dávnými předky byl slunovrat považován za noc, kdy jedno slunce zmizí a zrodí se nové a bývalo zvykem zapalovat velký oheň.  

S nápadem uskutečnit slunovratovou oslavu na kopečku ve Skalce u Doks starodávným způsobem venku u ohně přišla moje žena Ivana,  potřebné palivové dřevo věnoval skalský obecní úřad. Akce byla otevřená pro všechny, kdo se v předvánočním shonu chtějí na chvíli zastavit. 

Po zkušenosti z letního slunovratu, kdy si plameny vyžádaly jako nedobrovolnou obětinu koncovku Petra Horáčka, jsme koncovku ohni darovali dobrovolně hned na začátku: slavnostní hranice byla zapálena ze západní strany při západu slunce vyschlou nedodělanou koncovkou a jako další obětinu dostal oheň pro dobré rozhoření lněný olej.

Zazpívali jsme Slunci, pronesli slavnostní přípitek a hostinu začali rozdělením koláče. Hodování pokračovalo za mírného sněžení pojídáním čerstvě osmažených česnekových placek a sladkých dobrot. Pak přišel čas na koncovky, písně a skákání přes oheň. Jenom kouzelný dubový špalek ve středu ohniště, určený k rozebrání, byl při našem odchodu přiliš žhavý, takže zůstal na místě do rána. Od 19 hodin jsme pokračovali v místním šenku zpěvem klasických koled a ochutnávkou vánočního cukroví - tedy převážně "sladoví".

Děkujeme všem kdo přišli a podpořili vstup Slunce nejen do dalšího roku ale také do dalšího věku.

 Miroslav Ešner
www.koncovky.cz
www.trezalka.cz

na začátku se zdálo, že budem u ohně sami dva


pohled na západ


slavnostní koláč

před přípitkem úlitba ohni

zazpívala si s námi i majitelka Skalského šenku